PŘECHOD OD INSTRUKTORKY JÓGY K
VEDENÍ STUDIA COBY SPOLUMAJITELKA
YOGA GARDEN JE OBROVSKÁ ZMĚNA.
Přechod od instruktorky jógy k vedení studia coby spolumajitelka Yoga Garden je obrovská změna. Na počátku, když jsme
v lednu 2020 otevřeli, jsem byla nesmyslně vystresovaná a
přetížená. Pak přišel první lockdown. Věřím, že jsem to (psychicky) ustála, přišlo léto a stále jsem neztrácela odvahu. Ve
skutečnosti jsem přestala cvičit, ztratila jsem zájem, protože
jsem byla příliš zaneprázdněná intenzitou všeho, co se ve
světě odehrávalo. Nemohla jsem zastavit myšlenky.
UVNITŘ JSEM SI JASNĚ UVĚDOMOVALA, ŽE POTŘEBUJI KULTIVOVAT SCHOPNOST HLUBOKÉHO NASLOUCHÁNÍ.
Vím, že umím být velmi přítomná a vyslechnout druhé, dokážu
si zapamatovat vše, co řekli. V průběhu vyprávění ale také
skáču lidem do řeči. Je to věc, na které je potřeba pracovat
dlouhodobě - vím, že nejsem sama. Každý se musíme učit být
lepším posluchačem. Vytvořit a udržet prostor svým tichem,
svou přítomností, bez potřeby něco říct. Tento způsob podpory je někdy nesmírně důležitý.
Když se loni na podzim Yoga Garden zavřelo na významně
delší dobu než na jaře, byla jsem na tom špatně. Večer jsem
vypila trochu moc vína. Rozhovory jsem vedla krátké. Cítila
jsem se naprosto ZNIČENÁ. Byla jsem naštvaná. Ale musela
jsem ty emoce zpracovat, protože jsem vedla tým instruktorů,
kteří teď byli mnou zcela nezaměstnaní… přitom nesmírně
loajální a podporující, otevření všem novým způsobům,
kterými jsme museli přetvořit sebe, naši výuku a rozšířit naši
platformu.
MUSELA JSEM VYTRVAT TAKÉ PROTO, ŽE JSEM SKUTEČNĚ
CHTĚLA VYBUDOVAT KOMUNITU.
TAKŽE DRAZÍ ČTENÁŘI, KDYŽ TOTO STÁLE ČTETE, PAK SE I VY DO JISTÉ MÍRY
CÍTÍTE PŘITAHOVÁNI K YOGA GARDEN.
Každý z nás může mít toto místo rád z jiných důvodů, i praxe dává každému z nás něco jiného. Co vím jistě je, že mi
upřímně záleží na tom, aby se lidé cítili dobře. A opravdu
mi záleží na tom, aby se naše komunita rozšířila a zahrnula
do sebe větší rozmanitost a rozdílnost. Inkluzivita je aktuální téma. Pro mne to však bylo aktuální téma vždy. Když si
uděláme chvilku na to, abychom naslouchali a vytvořili prostor pro to, co druzí říkají, velmi to podpoří začlenění a propojení, spíše než oddělení a odmítání.